Na kytaru jsem chodil do LŠU k panu učiteli Šimrovi. Jako aktivní muzikant jsem začínal ve skupině The Old Steamboat jazz band, nyní hraji v kapele X-tet, ve schole Petovy Klíče a v EASY Bandu. Také samozřejmě doprovázím své žáky na vystoupeních. Po svých 40 letech praxe vím, jak hrát, aby prsty nebolely, a přitom tóny dobře zněly. Výuku upravuji podle schopností a možností žáků. Učím hru nejen podle not, ale i podle tzv. TABů, a to především žáky, kteří se s notami moc nekamarádí. Jako dysletik mám pro to velké pochopení.
Svá první pěvecká vystoupení jsem absolvovala již v mateřské škole, později jsem začala chodit na flétnu k panu učiteli Homolovi a klavír k paní učitelce Hancové, která mě provázela až na střední školu. Na kytaru mě učil můj manžel Petr, když jsme se potkali ve skupině Starý Parník. Od té doby mi tyto tři nástroje tak nějak zůstaly „v rukách“. Zpěv jsem nejdříve pilovala na ZŠ pod taktovkou paní učitelky Písařové (tehdy ještě Přibylové). Později jsem se připojila k mezzosopranistce Martině Kučerové, což byla manželova sestřenice, a dlouhou dobu jsme zpívaly společně s mými dcerami v jejím souboru Fuertes. Dnes jsem s manželem Petrem zakotvila ve skupině X-tet, kde zpívám vokální zpěvy a hraji na kytaru a flétnu. Současně také muzicírujeme ve schole Petrovy Klíče a v EASY Bandu. Zkrátka si svůj život bez aktivní muziky představit nedokážu.
U mých prvních kroků u klavíru byla paní učitelka Pechoušková. Její učení bylo důsledné, což neslo své ovoce. Poté jsem přešla pod křídla k soukromé paní učitelce Mileně Kroupové, která byla pověstná svým svérázným, ale i liberálním přístupem k žákům, který mi maximálně vyhovoval. Chtěla jsem s ní pokračovat. Ale moje nejmilejší učitelka hudby bohužel zemřela. Její poselství jsem se proto rozhodla šířit dál. Děkuji Vám moc, MOJE PANÍ UČITELKO (srdíčko). Mé pěvecké zkušenosti objevila a vykrystalizovala paní učitelka hudební výchovy Ivana Přibylová, později Písařová, se kterou mi zpěv vlezl takzvaně pod kůži. Je to zvláštní, ale když máš srdce zjihlé, když máš potíže... hudba a zpěv je opravdu ventil.
Na housle jsem začal chodit k panu učiteli Jaroslavu Šandovi již ve čtyřech letech, protože v ZUŠ, kde moje babička uklízela, objevili malinkaté housličky pro předškoláky. Tak to prý zkusíme, tak jsme to zkusili. Od té doby mám housle každou chvíli „pod bradou“. V dětství jsem se účastnil mnoha houslových soutěží, kde jsem získával ocenění. V minulosti jsem spolupracoval a hrál se skupinou Fuertes, … Nyní aktivně hraji v Jindřichohradeckém symfonickém orchestru a Chrámovém orchestru Adama Michny, a dále také v různých uskupeních jako je schola Petrovy Klíče, EASY Band a další. Také jsem si jako samouk přidal hru na cajon, protože vyluzovat různé zvuky různým ťukáním v rytmu mě prostě baví. Před nedávnem jsem podědil veškeré noty po svém panu učiteli Šandovi, což je pro mě velkou ctí a také velkým závazkem. Trpělivost a vstřícná podpora je to, co jsem si kdysi z hodin od pana učitele odnesl také. Jsem tedy plně připravený na výuku, tak to pojďme zkusit.
Angličtině se věnuji od dětství, tedy od jazykových kroužků, přes gymnázium s maturitou z angličtiny, až po každodenní užívání ve volném čase. Studuji druhým rokem anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Plánuji se studiu věnovat také na jazykové škole, protože učení a zlepšování v angličtině vnímám jako celoživotní proces. Během studia jsem absolvoval pedagogickou praxi, kde jsem individuálně doučoval žáky základní školy. Tato zkušenost mi pomohla rozvíjet schopnost reagovat na individuální potřeby žáků a způsoby, jak jim jazyk co nejlépe přiblížit. Mým dalším velkým koníčkem je hra na klavír, a tak se těším na výuku programů, kde mohu spojit obě své nejlepší stránky.
